Padoucnice nebo také svatá nemoc, i to jsou označení pro jedno z častých onemocnění centrálního nervového systému – epilepsii. Ta se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty a její příznaky popisují písemné prameny už z doby několik tisíc let před narozením Krista. Ve Starověku byl vznik této nemoci přisuzován působení zlých či nadpřirozených sil. I když dnešní poznatky ty starověké o mnoho převyšují, je původ tohoto onemocnění stále tak trochu zahalen rouškou tajemství.
Diagnózou epilepsie trpí na světě více než 50 milionů lidí a statistiky uvádí, že epileptický záchvat zažije alespoň jednou za život 2 – 5% populace. Jak vzniká tato nemoc, která se nejčastěji projevuje poruchou vědomí a záškuby těla?
Záchvatové onemocnění mozku
Zjednodušeně řečeno lze říci, že epileptický záchvat je časově omezená změna klinického stavu člověka, která vznikne v důsledku nepřiměřené reakce neuronů (nervových buněk) na impulz přicházející ze smyslových orgánů. Mozkové buňky běžně reagují na podráždění tak, že vyšlou výboj, ale když se tato aktivita začne dít nekontrolovaně, vzniká epileptický výboj a malér je na světě. Záchvat může trvat pár sekund nebo také minut, ale postiženému dá pořádně zabrat.
Projevy epilepsie mohou být značně variabilní, od nekontrolovatelných záškubů těla, poruchy řeči, strnulosti až po ztrátu vědomí. Záleží na tom, která část mozku byla v danou chvíli zasažena. U dětí se častěji objevují spíše tzv. malé záchvaty, kdy jedinec ztratí vědomí jen na krátkou chvíli, nepřítomně hledí do prázdna a často si toho on ani jeho okolí nevšimne.
Naopak velký záchvat sebou nese svalové záškuby a ztrátu vědomí. Často bývá dopředu ohlašován drobnými příznaky, které na jeho příchod upozorňují. Člověk může cítit slabé záškuby, podráždění, bolest hlavy, zažívací potíže, je vznětlivý nebo naopak velmi veselý. Těsně před záchvatem se může objevit tzv. aura. Jedná se o fenomén, který vnímá epileptik, a díky němu lze detekovat, která část mozku bude aktuálně zasažena. Postižený člověk může v tu chvíli cítit brnění či znecitlivění části těla, dostavit se mohou zrakové halucinace, přecitlivělost na pachy a mnoho dalších symptomů.
Nevyzpytatelná nemoc a její léčba
Epilepsie může vzniknout v jakémkoliv věku jako následek úrazu, v důsledku zánětlivých, nádorových, poporodních a dalších změn. V takových případech lze většinou za pomoci přístrojů detekovat ložiskové změny na mozku. Pak jsou tu ale situace, kdy se záchvat objeví zdánlivě bez příčiny. Epilepsii totiž může vyvolat také stres, nedostatek spánku, konzumace alkoholu či drog, blikající světlo nebo třeba blížící se menstruace.
Toto neurologické onemocnění lze léčit medikamenty, ale to nestačí. Pacienti s epilepsií musí dodržovat jistá životní pravidla. Lékaři takovým lidem doporučují omezit konzumaci alkoholu, čokolády, příliš kořeněných jídel, dostatečně spát, nekouřit a nestresovat se. Tuto nemoc však často ovlivňuje i pracovní prostředí, proto by se epileptici měli vyhýbat zaměstnáním se směnným provozem, ale také pracovištím, kde by je mohl ohrozit lesk zářivek či pracovních ploch apod.
Nezasloužené stigma
Záchvat epilepsie dokáže okolí pořádně nahnat strach. Postižený člověk v tu chvíli ztrácí kontrolu nad svým tělem a je třeba mu pomoci. Neznalost lidí však budí obavy, aby takovému jedinci neublížili ještě víc, a také vznikají předsudky, s nimiž se epileptik musí následně vyrovnávat nejen v rodině, ale i v zaměstnání. Nejnovější statistický výzkum Společnosti E ukazuje, že až 20% lidí tají své onemocnění před zaměstnavatelem. Děje se tak i z důvodu obavy o ztrátu zaměstnání.
Pro zvýšení povědomí populace o této nemoci, se každoročně slaví Mezinárodní den epilepsie. Jeho cílem je šířit osvětu o tomto onemocnění a letos připadá na 8. února.
