Jsou značně bolestivé, hůře se hojí a ztěžují přijímání potravy, tekutin i znesnadňují mluvení. Afty jsou puchýřky, které se po prasknutí mění v nepříjemné vřídky a v dutině ústní způsobují postiženému značné utrpení.
O přesné příčině vzniku aft se dosud spekuluje, byť se jedná o jedno z nejčastějších onemocnění sliznice dutiny ústní. Kulaté, mléčně žluté a hlavně bolestivé skvrny se mohou objevit na dásních, sliznicích tváře, na rtech i na jazyku. Afty mohou být malé, podobné špendlíkové hlavičce. Ty se nejčastěji vyskytují u malých dětí či dospělých a v dutině ústní jich bývá do šesti kusů.
Afta však může být i pěkně velká a měřit několik centimetrů. I tento typ onemocnění postihuje děti a dospělé, naštěstí však jen v 10% případů. Nakonec zde máme vzácnější výskyt, kdy v dutině ústní “vyrostou” rovnou menší vředy. Takovým aftám se přezdívá herpetiformní, a postihují spíše mladé dospělé. V ústech se jich může objevit i několik desítek.
Puchýřky a vřídky bývají často neškodné, nejsou nakažlivé, byť velmi bolestivé. Doba jejich léčby se odvíjí od velikosti i počtu výskytu aft. Léčení zpravidla trvá kolem deseti dnů, kdy afty většinou vymizí samy, bez větší léčby.
Proč onemocnění tak bolí?
V podstatě afty vznikají jako následek přehnané reakce imunitní systému organismu. Tkáně sliznice dutiny ústní v důsledku toho odumírají, tvoří se otvory a to vede k exponovaným nervovým zakončením.
Přesné příčiny vzniku afty v ústech nejsou zcela objasněné, spekuluje se však o tom, že bolestivá afta může vzniknout stresem, poraněním sliznice, v důsledku oslabení imunitního systému, hormonálních změn či nesprávného stravování – zejména nízké hladiny vitamínu B12 a železa. Roli může hrát i genetika.
U dětí pozor
Protože se jedná o onemocnění velmi nepříjemné, mohou děti díky palčivé bolesti odmítat pokrmy a tekutiny. Pokud se tak děje delší dobu, hrozí u malých pacientů riziko dehydratace a malnutrice. Afty se zejména u dětí mohou vyskytovat opakovaně a chronicky recidivovat.
Jak na afty?
Důležitá je zejména správná hygiena dutiny ústní. Pokud se objeví malé afty, často stačí ústa několikrát denně vyplachovat odvarem z heřmánku, šalvěje či řebříčku. Dobré je také doplnit vitamíny typu B a v případě velké bolesti zakoupit v lékárně mast s lokálním anestetikem.
Odborníci doporučují vynechat zubní pasty s obsahem laurethsulfátu sodného. Afty se díky tomu snadněji hojí a méně bolí. A co rady našich babiček? Ty vsázely na jedlou sodu, kterou zředily a ústa roztokem vyplachovaly. Z jídelníčku pak vynechaly takové potraviny – zejména kyselé či pálivé -, které sliznice zbytečně dráždí.
