Millerův Fisherův syndrom (MFS) je vzácné neurologické onemocnění, které spadá do širší kategorie Guillain-Barrého syndromu. MFS je autoimunitní porucha, která ovlivňuje nervový systém, konkrétně nervy spojené s pohybem oka, koordinací a reflexy. Tento syndrom obvykle vzniká po bakteriální nebo virové infekci a postihuje především dospělé jedince.
Hlavní příznaky Millerova Fisherova syndromu jsou typicky tři: ataxie, oftalmoplegie a areflexie. Ataxie se projevuje neobvyklou nestabilitou při chůzi a koordinaci pohybů, což způsobuje potíže s jemnou motorikou. Oftalmoplegie znamená paralyzování nebo oslabení okohybných svalů, což vede k poruchám v pohybu očí a následnému dvojitému vidění. Areflexie pak znamená úplnou nebo částečnou ztrátu reflexů, zejména šlacho-okostních reflexů, což je patrné při lékařském vyšetření.
Dalšími symptomy mohou být slabost svalů končetin, která se obvykle neprojevuje tak silně jako u jiných forem Guillain-Barrého syndromu. Senzorické změny, jako jsou brnění nebo necitlivost v končetinách, jsou také časté. Někdy mohou být přítomny i autonomní příznaky, jako například kolísání krevního tlaku nebo problémy se srdeční činností, ale ty jsou méně časté.
Diagnóza Millerova Fisherova syndromu se obvykle potvrzuje klinickými vyšetřeními a laboratorními testy, které mohou zahrnovat lumbální punkci pro analýzu mozkomíšního moku a elektromyografii. Typickým laboratorním nálezem je zvýšená hladina bílkovin v mozkomíšním moku bez zvýšení počtu buněk. Léčba spočívá především v podávání imunoglobulinů a výměnné plazmaferéze, což může pomoci zmírnit imunitní reakci, která je základem onemocnění.
I když Millerův Fisherův syndrom může být zastrašující diagnózou, většina pacientů se při správné léčbě postupně zotavuje. Někteří mohou po určitou dobu potřebovat rehabilitaci, aby se vrátila plná funkčnost a koordinace končetin. Je důležité jednat rychle a konzultovat s odborníkem při prvních známkách symptomů, aby se zajistila nejlepší možná péče a minimalizovaly dlouhodobé následky.
Co by vás mohlo zajímat: zelený zákal postihuje i novorozence, docent jan roth: pohled na parkinsonovu, fobie nebo lepek
