Šípková růže a její plody
Šípky jsou běžně používané do různých čajových směsí a je všeobecně známo, že jsou dobré na imunitu. Málokdo však ví, že keř na kterém rostou jenž nazýváme „šípek“, je ve skutečnosti růže šípková, lidově také psí růže. Šípkový keř dorůstá výšky až tří metrů a narazíme na něj na mezích, v okolí cest (i ve městech), na krajích lesa, atp. napříč celou Českou republikou. Rozšířen je prakticky v celé Evropě. Kvete v období od května do června, květy jsou bílé až narůžovělé. Plody nejspíše nemusíme dlouze popisovat – ty jsou červené, podlouhlé, lesklé a dozrávají od začátku září do poloviny října. Zralé šípky jsou tvrdé, uvnitř najdeme velké množství chloupků a semínka. Pokud jsou šípky na omak měkké, přešly mrazem. Ty už nesbíráme, nýbrž ztratily mnoho vitamínu C.
Co šípky obsahují?
Jak již bylo zmíněno výše, šípky obsahují veliké množství vitamínu C. Dále v nich najdeme organické kyseliny, silice, pektiny, třísloviny, minerální látky a flavonoidy. Právě flavonoidy jsou užitečné antioxidanty, které pomáhají jako prevence proti rakovině.
Na co jsou dobré?
Šípky jsou dobré na posílení imunity, proto se doporučuje pít v zimním období nebo při nachlazení šípkový čaj. Vitamín C pomáhá také na únavu a je účinný proti infekcím. Šípky také posilují stěny našich cév, proto by po nich měli sáhnout všichni ti, které trápí křečové žíly. Méně známé je to, že působí proti průjmu. Šípky se také mohou použít jako podpůrný prostředek při onemocnění ledvin a močových cest, jelikož mají diuretické nebo-li močopudné účinky.
Vyrobte si šípkový likér proti nachlazení!
Tento recept je opravdu jednoduchý. Jeden kilogram šípků řádně omyjeme a lehce pomačkáme. Poté naložíme do směsi půl kilogramu cukru rozmíchaného ve třech litrech kvalitní ovocné pálenky. Necháme uležet v průhledné světlé nádobě v teple do 25°C deset dní. Poté slijeme přes plátýnko a plníme do předem vyvařených lahví, které uložíme do tmy a chladu. V zimním období si dopřejeme jeden panák denně.
