O co jde?
Meningitida se česky nazývá zánět mozkových blan. Jde opravdu o zánět ochranných vrstev, které pokrývají mozek i míchu. Tyto vrstvy se také označujeme jako mozkomíšní pleny. Meninigitida je nebezpečná z toho důvodu, že se zánět rozvine v oblasti mozku a centrální nervové soustavy. Je nutný okamžitý zásah, jinak může u pacienta dojít ke smrti. Zánět mozkových blan se zjišťuje pomocí lumbální punkce, což je odebrání vzorku mozkomíšního moku z oblasti páteře. Laboratoř vzorek prozkoumá a poté lékař stanoví diagnózu. Existuje hned několik forem meningitidy – akutní bakteriální, akutní virová, maligní, fungální a tuberkulózní.
Příčiny
Zánět mozkových blan mají na svědomí viry, bakterie, prvoci nebo plísně. Další příčinou může být zánět chlopní, přičemž se shluky bakterií dostanou až do mozku. Také existuje malárie zasahující mozek či lymská borelióza. Jedna z příčin meningitidy u novorozenců nebo u předčasně narozených dětí je streptokok skupiny B, bakterie Listeria monocytogenes a Escherichia coli. Haemophilus influenzae typu B je bakterie, která se nejčastěji objevuje u dětí do pěti let, avšak ve většině zemí se proti ní celoplošně očkuje, také v České republice. Bakterie Neisseria meningitidis a Streptococcus pneumoniae je u dospělých příčinou v 80%. Listeria monocytogenes je bakterie, která je riziková pro lidi po padesátém roku života. Někteří pacienti s poruchami imunity, s vrozeným či získaným defektem trpí opakující se bakteriální meningitidou. Fungální meningitida bývá způsobena užíváním imunosupresiv. Paraziti způsobující zánět mozkových blan jsou – hlístice, škrkavka a krevnička střevní. Také rakovina může být jednou z příčin.
Příznaky
Příznaků má meningitida opravdu mnoho, proto si vyjmenujeme ty nejčastější z nich. V 90% případů se objevuje prudká bolest hlavy, ztuhlost šíje a náhlá horečka. Dále také změny nálady, fonofobie (nesnášenlivost zvuku) a fotofobie (nesnášenlivost světla). U miminek mladších šesti měsíců může dojít k výduti fontanely. U dětí se také objevuje bolest nohou, abnormální barva kůže a studené končetiny. Dalším příznakem je vyrážka tvořená nepravidelnými červenými a fialovými skvrnkami.
Léčba
Léčbu nastaví lékař, avšak pokud se objeví příznaky, nemělo by se čekat na laboratorní výsledky a okamžitě nasadit širokospektrá antibiotika. Pokud se nenasadí včas léky, následky mohou být horší a může dojít i ke smrti. Občas se doporučuje i léčba kortikosteroidy. Prevence je očkování.
