Každý druhý rodič řeší to stejné – večerní uspávání dítěte. Někdo to zvládá levou zadní, někdo se večer co večer trápí. Dost často si partneři mezi sebou uspávání přehazují jako „horkou bramboru“ a bývá to příčinou mnoha sporů. Co dělat? Jaký je ten správný způsob uspávání? Jak to provést, aby to netrvalo příliš dlouho? Máme tady pro vás několik tipů jak na to. Vyzkoušejte, co bude pro vás nejpřijatelnější. Snad vám některá rada pomůže. A pokud ne, vězte, že každé dítě je jedinečné, originál, osobnost… Co zabírá na jedno, nemusí zákonitě zabírat na druhé dítě.
Je opravdu potřeba uspávat?
Na začátku je asi důležité zmínit, že některé děti uspávat nepotřebují, jelikož nejsou až tak závislé na fyzickém kontaktu. Většinou my máme pocit, že by měly být opečovávány. Ale je dobré hned od prvních dnů zkoušet nakojit/dát umělé mléko, položit do postýlky a nechat dítě usnout samotné. Pokud bude plakat, je už na vás co zvolíte. Bohužel skoro ze všeho se časem může stát závislost – např. pokud budete miminko chovat v náručí a houpat, hladit po hlavičce, držet za ručičku, atp. bude to pak vyžadovat.
Dudlík ano či ne?
Mnoho maminek sáhne po dudlíku. Tím se totiž novorozeně tzv. „ududlá“ a krásně usne. Avšak pak se z vás stane „dudlíkový otrok“ – dudlík vypadne, miminko začne plakat, běžíte ho nandat zpět. Přes den ho vyplivne na zem, musíte ho hledat, když ho najdete nejlépe vyvařit, přinejmenším omýt. Při odchodu z domova ho nesmíte za žádnou cenu zapomenout! Pak vám venku může děťátko hodiny a hodiny brečet. Dále – jak dítě roste, závislost se prohlubuje a dost často bývá úplné odložení dudlíku problematické až dramatické. Dítě je schopné mít hysterické záchvaty a plakat i několik dní a není schopno se dudlíku vzdát. Proto je dobré zvážit pro a proti. Když už se pro něj rozhodnete, je velice důležité zvolit vhodný dudlík, který je správně ergonomicky tvarovaný dle věku dítěte. Nevhodná velikost a tvar dudlíku totiž může neblaze ovlivnit růst zubů.