Vizuální doba
V současnosti je naprosto běžné, že přijdeme domů z práce nebo školy a okamžitě zapneme televizi. Buď jen jako zvukovou kulisu nebo k ní zasedneme a několik hodin odpočíváme na gauči před obrazovkou. Člověk vypne mozek a sleduje. A přesně to dělají i děti, nejen že následují náš vzor a vyžadují pohádky v televizi nebo na tabletu a tráví tím dlouhý čas, ale přestanou zaměstnávat svůj mozek a jsou pasivní. Je vědecky dokázáno, že sledování televize může dětem do mozku dávat až příliš velké množství podnětů, jež nedokáží zpracovat. V běžném životě to pak může způsobovat roztěkanost a nesoustředěnost. Dítě, které má nepřiměřené množství podnětů (tzn. i hraček) může být i hyperaktivní, nevydrží u jedné činnosti a uspokojit ho je velice těžké.
Jak s tím souvisí čtení knih?
Je všeobecně známo, že čtení knih rozvíjí dětskou fantazii. Dále také zlepšuje koncentraci a slovní zásobu. Čtením dětem vytváříme i kladný vztah ke knihám, můžeme si být pak jisti, že budou dříve umět písmena, dříve číst a následně i psát.
Čtěte každý den
Samozřejmě většina z nás má nabytý denní program a času není nazbyt. Každopádně přečíst pohádku dítěti před spaním stihne každý. Upevňuje se váš vzájemný vztah, jste spolu v klidu a věnujete se společné činnosti. Později bude dítě rádo číst knihy vám.
Výběr knihy
Výběr vhodné knihy je velice důležitý! Pro nejmenší vybíráme leporela z tvrdého omyvatelného papíru, látky či plastu a společně se učíme první slova. Později volíme klasické knihy s velkým počtem obrázků a menším množstvím textu. Vždy myslíme na to, aby v příběhu nebylo příliš nesrozumitelných, cizích a těžkých slov. Aby pohádka či příběh sám nebyl složitý a pro dítě nepochopitelný. Během čtení se i můžeme dítěte ptát, zda rozumí některým slovům. Na konci čtení se zeptáme, zda všemu naše ratolest rozuměla a pokud chce, může zkusit příběh převyprávět vlastními slovy.
