Mezi hlavní projevy podvýživy patří nechtěný úbytek hmotnosti za krátké období, ztráta chuti k jídlu, nedostatek energie, ale také letargie a deprese. Malnutrice trápí zejména seniory starší šedesáti pěti let. Týká se však i pacientů, kteří se léčí s onemocněním dlouhodobého charakteru, nemocemi progresivními, například rakovinou a hospitalizovaných dětí.
Nedostatečná výživa se zdaleka neřeší jen v rozvojových zemí. Malnutricí jsou postiženy i obyvatelé zemí s vyspělou ekonomikou a jde o nezanedbatelný problém. Česká republika se letos poprvé připojila k celosvětové kampani Týden rizik malnutrice, která odstartovala v pondělí 1. listopadu a potrvá až do pátku. Cílem akce je upozornit na rizika spojená s podvýživou a apelovat na důležitost včasného odhalení tohoto problému.
O co jde?
Malnutricí se označuje stav, kdy dochází k nepoměru živin, které člověk přijímá a potřebuje. Jde zejména o takové případy, kdy je strava nevyvážená, založená buď na nízkém nebo naopak nadbytečném příjmu energie, bílkovin a dalších živin. Podvýživa však může postihnout i pacienty s poruchou vstřebávání živin z potravin, osoby se zvýšenou ztrátou živin způsobenou například píštěly, s poruchou zažívání nebo trpící alergiemi – například na laktózu. Malnutrice se nemusí objevit pouze u lidí přehnaně štíhlých, ale naopak také u obézních, u nichž převládá jednostranný příjem potravy, zejména tuků a cukrů.
Podvýživa negativně ovlivňuje fyzický i psychický stav člověka, u nemocných prodlužuje léčbu, hospitalizaci i následnou rekonvalescenci. Jde o problém, který je často podceňovaný a zároveň pro státní i soukromou kasu značně nákladný.
Znaky malnutrice
Nejčastějším příznakem nedostatečného příjmu potravy je výrazný úbytek váhy v rozmezí třech až šesti měsíců. Postižená osoba to nejčastěji pocítí na oblečení, které je příliš volné, nebo na prstýncích, které začnou klouzat z prstů. Mezi další typické znaky patří ztráta chuti k jídlu, špatná nálada, podrážděnost, objevit se může i deprese, lhostejnost a netečnost.
Rizikové skupiny
Mezi osoby nejohroženější podvýživou patří senioři starší 65 let. U nich může vést malnutrice až ke ztrátě soběstačnosti, pohyblivosti, k opakujícím se infektům, demenci a v nejhorších případech ke ztrátě života. Podvýživa zásadně ovlivňuje zdravotní kondici seniorů, a proto je její včasné rozpoznání u této věkové skupiny klíčové.
Další skupinou, která je ohrožená malnutricí, jsou malé děti v nemocnicích. Z výzkumu společnosti Nutricia, který se uskutečnil v roce 2012 na vzorku 3000 hospitalizovaných pacientů ve věku 1 – 19 let vyplývá, že až 60% z nich trpělo středně těžkou malnutricí. Detekována byla zejména u dětí s onemocněním dýchacích cest a trávicího traktu.
Jak problém řešit?
Nejjednodušším klíčem je zvýšit příjem potravy. Léčbu je však třeba individualizovat a hledat i další faktory, které mohou podvýživu u pacientů zhoršovat. V některých případech je vhodné podávat také doplňky stravy nebo výživné potraviny pro zvláštní lékařské účely, nejčastěji v podobě tekutých drinků. U pacientů s těžkou malnutricí lze přistoupit k zavedení umělé výživy, která je podávána nitrožilně nebo do trávicího traktu.
