Co to je?
Bipolární afektivní porucha se též označuje jako maniakální deprese a můžete jí najít i pod dřívějším názvem maniodepresivní psychóza. Jedná se o závažnou duševní poruchu, která je charakterizována prudkými a neovladatelnými výkyvy nálad. V souhrnu jde o euforické stavy, které střídají deprese. Bipolární porucha dost často doprovází jiná duševní onemocnění, nejčastěji však poruchu osobnosti. Bohužel pacienti s tímto onemocněním mají větší sklon k sebevraždě a asi tak 50% se o ni pokusí, přičemž přibližně 30% z nich svůj čin nedokoná.
Příčiny
Bipolární porucha postihuje přibližně 1% populace. Pravá příčina není známa, ale na rozvoj nemoci má z části vliv genetika a následné chování ve společnosti. V 30-50% případů se jedná o pacienty, kteří byli v dětství zneužíváni, týráni nebo zažili jiné traumatické zážitky. Také nepříznivé sociální prostředí a dlouhodobý extrémní stres představují riziko vzniku nemoci.
Příznaky
Bipolární porucha se nejčastěji rozvine kolem dvaceti let. Znemožňuje běžný život, jelikož manické episody jsou nevyzpytatelné a prudce střídají deprese a smutek. Mezi atakami můžou být různě dlouhá období klidu. Z tohoto důvodu pacient přestává být schopen docházky do školy nebo do práce, běžných denních aktivit, nepříznivě to ovlivňuje rodinu, přátele a širší okolí.
Pokud nastane manická episoda, pacient se chová impulzivně, sebevědomě až nadřazeně, je nepřiměřeně veselý, utrácí velké částky peněz (častokrát vypůjčených), má zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek a sníženou potřebu spánku. Dost často je pacient v tomto stavu promiskuitní a může být nebezpečný pro své okolí, jelikož přestává brát předepsané léky – cítí se zdravě.
Po euforické epizodě přichází náhlý útlum, neschopnost se radovat, nechutenství, nespavost, beznaděj a pocit bezvýznamnosti. Ke konci tohoto období přicházejí myšlenky na sebevraždu.
Léčba
Léčbu nastaví lékař dle stavu pacienta. Předepisují se psychofarmaka, antidepresiva, antipsychotika či thymoprofylaktika, dále se doporučuje podpůrná psychoterapie a elektrokonvulzivní terapie. V některých případech musí psychofarmaka pacient užívat celoživotně.
