Kopřiva dvoudomá
Otravný plevel, ale také ceněná léčivka, to všechno je kopřiva dvoudomá, která právě nyní zaplavuje okraje lesů, cest i rumiště. Kopřiva nebo také lidově žahavka či žihlava se používá mimo jiné do velikonoční nádivky. Právě na jaře má rostlina největší účinnost, pro léčebné účely se proto sbírá od konce března do poloviny května.
Žahnutí kopřivy je nepříjemné, ale když se bylina správně “zkrotí”, lidský organismus z ní hodně profituje. O výhodách zelené žihlavy věděli již lidé v pravěku. Z dlouhých vláken kopřivy se pletly provazy a splétaly nitě pro tkaní látek. Rostlině byly přisuzovány i nadpřirozené účinky. Věřilo se, že dokáže ochránit před zlými silami.
Kopřiva a zdraví
Rostliny z probuzené přírody mají velkou sílu. Tato znalost se předává z generace na generaci. I proto se žahavka přidává do velikonoční nádivky. Nejde pouze o zlepšení vzhledu pokrmu, ale také o fakt, že kopřiva obsahuje významné množství železa a dalších, tělu prospěšných minerálních látek. Po zimě tak dodá organismu to, co mu chybí, pročistí krev, ledviny a pomůže zbavit tělo toxinů.
Žihlava v kuchyni
Listy mladých kopřiv mají pestré využití i v kuchyni. Protože žahavky pálí, nedoporučuje se je konzumovat v syrovém stavu, ale raději je tepelně upravit. Ideální jsou listy i stonky mladé rostliny, u starších kusů bývají stonky dřevnaté, proto se sbírají jen vrchní, menší lístky.
Při tepelné úpravě zacházíme s kopřivami jako s jinou listovou zeleninou. Pro zachování krásně zelené barvy a pro zbavení štiplavosti je vhodné kopřivy po uvaření blanšírovat – tedy ponořit do ledové vody.
Do nádivky není třeba kopřivy předem spařit, protože v troubě projdou tepelnou úpravou. Do směsi na nádivku je proto lze nasekat čerstvé.
Krása a kopřivy
Bylina omlazuje tělo zevnitř tím, že ho pěkně pročistí. Pro zkrášlení ji však lze využít i zevně. Odvar z kopřiv je skvělý na vlasy, které se po umytí odvarem přelévají. Kopřivy dodají “hřívě” pevnost i lesk.
