Klíště je parazit, který není na naší planetě žádným nováčkem.
Klíšťata se na Zemi vyskytovala už před desítkami milionů let a na světě existuje více než 800 druhů těchto malých, ale velmi nepříjemných tvorů. I když se jedná o živočicha nenápadného, v případě, že je infikované, dokáže napáchat na lidském organismu velké škody. Na co si dát pozor a jak klíště správně vyndat?
Nevzhledný roztoč klíště
Klíště se živí sáním krve. Jeho běžná délka života čítá jen několik týdnů, za určitých podmínek však dokáže přežít i rok. Samička klíštěte klade několik stovek vajíček (zvládne jich až 3000). Z vajíček se tvoří larvy, které jsou velké asi jako špendlíková hlavička a mají šest nohou. Dalším stádiem klíštěte je nymfa, z níž se nakonec stane dospělý, osminohý jedinec.
Klíšťový „dospělák“
„Dospělák“ může dorůst až do velikosti 4 mm, to když je nacucaný krví. Klíště hoduje nejraději na savcích, nepohrdne však ani ptáky a plazy. Lidé si parazita nejčastěji přinesou domů z přírody nebo ho „chytí“ od domácích mazlíčků.
Malý tvor, velké nebezpeční
Představa, že vám nějaký tvor pije krev není zrovna lákavá. A když se k tomu přidá riziko nákazy závažnou nemocí, popularita klíšťat klesá ještě více. Kromě lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy přenášejí tito drobní parazité i další choroby – např. tulamérii, bartonelózu a další. Klíšťata sama o sobě nejsou původci těchto onemocnění, nebezpečné se stávají ve chvíli, kdy se přisají na nakaženého hostitele a nemoc pak šíří dál.
Kde je klíště doma
Parazitům jako je klíště se daří na vlhkých místech, na loukách i v listnatých lesech. Tam, kde je přílišné sucho, se většinou nevyskytují. Na člověka se klíšťata nejčastěji přenášejí z travního porostu, ale také z listů keřů a stromů. Parazité jsou aktivní podle počasí. Obecně se jako sezona klíšťat uvádí období od jara do podzimu. Když je počasí mírné, můžete klíšťata chytit klidně i v únoru. O jejich aktuální aktivitě informuje Český hydrometeorologický ústav a mapu s grafickým znázorněním oblastí, kde a jak velké je riziko nakažení klíštětem, přidává také Česká veterinární správa.
Před výletem do přírody je dobré použít repelent, ať už chemický nebo přírodní, v podobě aromatických olejů. Do lesa nebo na louku je lepší volit dlouhé kalhoty i rukávy a po návratu domů oblečení pečlivě vyklepat. Klíště totiž může ulpět na látce a přisát se na kůži až později.
Jak na uchyceného parazita
Pokud se stane, že dojde k přisátí klíštěte, dodržujte následující postupy.
- Na klíště nenanášíme žádné masti ani oleje. Klíště by se mohlo začít dusit a do rány vyvrhnout obsah střev, a tím člověka infikovat.
- Používáme speciální pomůcky, například pinzetu na klíšťata. Při vytahování na parazita nesaháme rukama a nijak s ním nekroutíme. Pokud je to třeba, lehce s ním kýveme a pak klíště vytáhneme. Pozor, aby při vyndavání nedošlo ke stlačení jeho zadečku.
Pro snadnější vytažení klíštěte z kůže se v lékárně prodávají speciální spreje, které tvora „zmrazí“, a tím se zabrání přenosu infekce do rány. - Ránu po klíštěti vydezinfikujeme a průběžně kontrolujeme. Pokud dojde k jejímu zarudnutí, kontaktujeme lékaře.
Při pochybnostech lze klíště odeslat v igelitovém sáčku k expertíze do laboratoře. Tato služba je sice placená, může však včasně odhalit případnou nákazu.
Zdroj: kliste.cz, klistova-encefalitida.cz, vyndatliste.cz
