Co to je?
Vrba bílá, latinsky Salix alba, je jednou z nejrozšířenějších vrb ve střední Evropě. Je to majestátní listnatý opadavý strom a může dorůstat i 23 metrů. V Číně se využívá v léčitelství již po staletí, v Evropě známe první zmínky až v 18. století, kdy byly zjištěny její účinky proti horečce a bolestem. V Americe domorodci a indiáni používali tamní druhy vrby a později evropští osadníci dovezli vrbu bílou. Významný je rok 1838, kdy němečtí a francouzští vědci izolovali účinnou látku – kyselinu salicylovou, z ní pak v roce 1899 byl synteticky vyroben aspirin. Salicin – účinná látka, je obsažen v celém stromě, avšak největší koncentrace je v kůře. Tu je nejlepší sklízet brzy na jaře (z dvou až pět let starých vrb).
Na co je dobrá?
Kůra vrby bílé je dobrá na bolesti hlavy, kloubů, šíje, bolesti zad a svalů. Dále také snižuje horečku a působí protizánětlivě. Zklidňuje také artritické potíže. Klasický acylpyrin, který je k dostání v lékárnách působí rychleji, ale léčivka má méně nežádoucích účinků. Kůra vrby bílé se suší a zpracovává různými farmaceutickými společnostmi do tobolek, tablet, tinktur, ale i jako čaj. Pozor! Výtažky z vrby bílé by neměly být podávány dětem do 16 let. I užívání acylpyrinu u mladších dětí může vyvolat poškození jater a mozku (zvané Reyeův syndrom). Pro děti je vhodnější paracetamol. Jinak užívání vrbové kůry u dospělých lidí má zřídka vedlejší účinky. Pokud se však překročí doporučená denní dávka, může dojít k žaludečním nevolnostem nebo hučení v uších. Vrbovou kůru by neměli užívat lidé alergičtí na acylpyrin! Těhotné a kojící ženy by se měli o užívání poradit se svým lékařem, samozřejmě vliv na plod není řádně vědecky prověřen. Popíjení vrbové kůry má menší účinnost než tobolky či prášky, tinktura s výtažkem.
